MĚSTO A ŽELEZNICE
DĚČÍN MĚSTO NA HRANICI | PŘÍVOZY NA LABI | MĚSTO A ŽELEZNICE | PRVNÍ AUTOBUSY V DĚČÍNĚ | TROLEJBUSY V DĚČÍNĚ
Lodníkům – "šífařům" nastala konkurence zejména v dopravě osob, i když zpočátku hustota vlaků neohrožovala lodní dopravu a převozníky. Definitívní (dnešní) nádražní budova v Podmoklech byla postavena osově symetricky pro potřeby rakouské i saské železniční správy. Provoz na 12,408 km dlouhém úseku ke státní hranici byl rakouským státem pronajat Sasku. Bývalé královské, později poddanské město Děčín nechtělo zůstat stranou rozvoje a usilovalo o spojení se železnicí. Stavba drážďanské dráhy vyvolala nebývalý rozmach původní vsi Podmokly, která vyrostla v průmyslové město.
Historický Děčín získal spojení s nádražím silničním řetězovým mostem císařovny Alžběty, otevřeným v roce 1855.Dvouměstí Děčín-Podmokly se stává důležitým železničním uzlem a křižovatkou dalších tratí. Dne 16. ledna 1869 zahájila provoz Česká severní dráha na své trati z Podmokel přes Děčín údolím Ploučnice do Benešova nad Ploučnicí, dále přes Českou Kamenici a Jedlovou do Varnsdorfu. Tato společnost vybudovala první železniční most přes Labe o rozpětí 2x50 m včetně 34 m dlouhého mostu přes Ploučnici. Základnou této dráhy se stalo dnešní nádraží Děčín-východ horní nádraží, kde vybudovala výtopnu a technické zázemí. V roce 1872 vybudovala spojovací trať z Benešova nad Ploučnicí do České Lípy.
Obchod a očekávaná prosperita byly motivací výstavby prvního labského překladiště pod děčínským zámkem (později zvaného Děčín-město).
Duchcovsko-podmokelská dráha přivedla své koleje do Podmokel údolím Jílovského potoka. Bez pompézních oslav začala vozit uhelné vlaky z Duchcova a přilehlých šachet od 2. října 1871. V prostoru dnešního západního nádraží vybudovala výtopnu lokomotiv a železniční dílny pro opravy lokomotiv a vozů (dnešní RYKO, s. r. o.). Duchcovsko-podmokelská dráha zajistila kolejové napojení nově budovaného přístavu v Rozbělesích.
Výstavbu železničního uzlu v Děčíně završila společnost Rakouské severozápadní dráhy, která přivedla koleje po pravém břehu Labe z Vídně přes Znojmo, Kolín, Mělník a Ústí nad Labem-Střekov. Slavnostní vlak dorazil dne 5. října 1874 do dnešní stanice Děčín-východ, dolní nádraží, s honosnou budovou v novorenesančním slohu od architekta Freye. Na Pražsko-drážďanskou dráhu se napojila 400m dlouhým tunelem (v pořadí již třetím ve městě) ústícím přímo na druhý labský železniční most do stanice Prostřední Žleb. Překonání Labe vyřešili pánové Hellwag a Gerlich největším mostem své doby na našem území vůbec. Dvě střední šikmá pole o 100 m světlosti přemostili spojitými nosníky ze čtyřnásobné příhradoviny o výšce 10 m se spodní mostovkou.
Důležitou součástí rozvoje děčínského železničního uzlu byla jeho elektrifikace. První měděná pavučina se rozprostřela nad pravobřežní dvojkolejnou tratí z Ústí n. L.-Střekova. První vlak s elektrickou lokomotivou přijel na dolní nádraží Děčín-východ dne 4. února 1963. Zatrolejováno bylo i několik kolejí na hlavním nádraží v Děčíně.
Na levém břehu Labe se elektrické lokomotivy objevily až o 22 let později. Dne 12. prosince 1986 byl zapnut pod napětí i poslední úsek do Dolního Žlebu na státní hranici. Zde je letmý styk dvou trakčních soustav 3kV stejnosměrné od ČD a 15kV, 16,2/3Hz jednofázových střídavých od DB. Od června 1991 projíždějí dvousystémové lokomotivy celý úsek z Drážďan až do Prahy bez přepřahání.
V této téměř nezměněné podobě se železniční uzel dochoval do dnešních dnů s tím, že bylo zrušeno překladiště Děčín-město pod zámkem. S výstavbou nového silničního mostu byla vybudována přeložka trati mezi hlavním a východním nádražím. Koleje se více přimkly k bývalému parku a jen torzo kamenného propustku u nájezdové rampy silničního mostu připomíná původní trasu České severní dráhy.
Několik zajímavých projektů a studií expertních firem již leží na stole. Nyní bude záležet na jednotlivých dopravcích, zda najdou společnou řeč k vytvoření kvalitního obslužného systému nejen v aglomeraci města Děčína.