+420 412 709 511

MĚSTO A ŽELEZNICE

MĚSTO A ŽELEZNICE

DĚČÍN MĚSTO NA HRANICI | PŘÍVOZY NA LABI | MĚSTO A ŽELEZNICE | PRVNÍ AUTOBUSY V DĚČÍNĚ | TROLEJBUSY V DĚČÍNĚ

V roce 2006 uplynuio již 155 let ode dne, kdy poprvé obyvatelé Podmokel a přilehlých obcí v údolí Labe vítali první vlak. Z dobových pramenů vyplývá, že první parní vlak Pražsko-drážďanské dráhy přijel do Podmokel (dnes Děčín hlavní nádraží) dne 6. dubna 1851. První mezistátní železniční spojení Čech se Saskem bylo slavnostně otevřeno za účasti oficiálních delegací a od 8. dubna 1851 dnem i nocí duní labským údolím vlaky osobní i nákladní dodnes.

Lodníkům – "šífařům" nastala konkurence zejména v dopravě osob, i když zpočátku hustota vlaků neohrožovala lodní dopravu a převozníky. zeleznice 2Definitívní (dnešní) nádražní budova v Podmoklech byla postavena osově symetricky pro potřeby rakouské i saské železniční správy. Provoz na 12,408 km dlouhém úseku ke státní hranici byl rakouským státem pronajat Sasku. Bývalé královské, později poddanské město Děčín nechtělo zůstat stranou rozvoje a usilovalo o spojení se železnicí. Stavba drážďanské dráhy vyvolala nebývalý rozmach původní vsi Podmokly, která vyrostla v průmyslové město.

Historický Děčín získal spojení s nádražím silničním řetězovým mostem císařovny Alžběty, otevřeným v roce 1855.Dvouměstí Děčín-Podmokly se stává důležitým železničním uzlem a křižovatkou dalších tratí. Dne 16. ledna 1869 zahájila provoz Česká severní dráha na své trati z Podmokel přes Děčín údolím Ploučnice do Benešova nad Ploučnicí, dále přes Českou Kamenici a Jedlovou do Varnsdorfu. Tato společnost vybudovala první železniční most přes Labe o rozpětí 2x50 m včetně 34 m dlouhého mostu přes Ploučnici. Základnou této dráhy se stalo dnešní nádraží Děčín-východ horní nádraží, kde vybudovala výtopnu a technické zázemí. V roce 1872 vybudovala spojovací trať z Benešova nad Ploučnicí do České Lípy.

zeleznice 1

Obchod a očekávaná prosperita byly motivací výstavby prvního labského překladiště pod děčínským zámkem (později zvaného Děčín-město).
Duchcovsko-podmokelská dráha přivedla své koleje do Podmokel údolím Jílovského potoka. Bez pompézních oslav začala vozit uhelné vlaky z Duchcova a přilehlých šachet od 2. října 1871. V prostoru dnešního západního nádraží vybudovala výtopnu lokomotiv a železniční dílny pro opravy  lokomotiv a vozů (dnešní RYKO, s. r. o.). Duchcovsko-podmokelská dráha zajistila kolejové napojení nově budovaného přístavu v Rozbělesích. zeleznice 3

Výstavbu železničního uzlu v Děčíně završila společnost Rakouské severozápadní dráhy, která přivedla koleje po pravém břehu Labe z Vídně přes Znojmo, Kolín, Mělník a Ústí nad Labem-Střekov. Slavnostní vlak dorazil dne 5. října 1874 do dnešní stanice Děčín-východ, dolní nádraží, s honosnou budovou v novorenesančním slohu od architekta Freye. Na Pražsko-drážďanskou dráhu se napojila 400m dlouhým tunelem (v pořadí již třetím ve městě) ústícím přímo na druhý labský železniční most do stanice Prostřední Žleb. Překonání Labe vyřešili pánové Hellwag a Gerlich největším mostem své doby na našem území vůbec. Dvě střední šikmá pole o 100 m světlosti přemostili spojitými nosníky ze čtyřnásobné příhradoviny o výšce 10 m se spodní mostovkou.

zeleznice 4Pro založení návodních pilířů použili zcela novou moderní metodu pomocí kesonů (princip odvozený od potapěčského zvonu). Těžba materiálu ze dna se prováděla korečkovým rypadlem do člunů, a zajímavostí bylo i použití automatické lopaty. Společnost vybudovala třetí a největší překladiště v Loubí. Dnes je zde moderní přístav akciové společnosti ČSPL Děčín včetně kontejnerového terminálu voda–železnice–silnice.

Důležitou součástí rozvoje děčínského železničního uzlu byla jeho elektrifikace. První měděná pavučina se rozprostřela nad pravobřežní dvojkolejnou tratí z Ústí n. L.-Střekova. První vlak s elektrickou lokomotivou přijel na dolní nádraží Děčín-východ dne 4. února 1963. Zatrolejováno bylo i několik kolejí na hlavním nádraží v Děčíně.

Na levém břehu Labe se elektrické lokomotivy objevily až o 22 let později. Dne 12. prosince 1986 byl zapnut pod napětí i poslední úsek do Dolního Žlebu na státní hranici. Zde je letmý styk dvou trakčních soustav 3kV stejnosměrné od ČD a 15kV, 16,2/3Hz jednofázových střídavých od DB. Od června 1991 projíždějí dvousystémové lokomotivy celý úsek z Drážďan až do Prahy bez přepřahání.

V této téměř nezměněné podobě se železniční uzel dochoval do dnešních dnů s tím, že bylo zrušeno překladiště Děčín-město pod zámkem. S výstavbou nového silničního mostu byla vybudována přeložka trati mezi hlavním a východním nádražím. Koleje se více přimkly k bývalému parku a jen torzo kamenného propustku u nájezdové rampy silničního mostu připomíná původní trasu České severní dráhy.

Železnice znamenala pro labskou paroplavbu vážnou konkurenci v dopravě zboží a osob. V polovině 70. let 19. století došlo ke shodě a oba dopravní systémy začaly spolupracovat. V Děčíně vybudovaná překladiště znamenala velký přínos jak pro železnici, tak pro vodní dopravu – a dnešní město Děčín se rozvíjelo a bohatlo.
Současné politické a ekonomické podmínky přímo předurčují železnici, dopravní podnikatele MHD i další autobusové dopravce k vytvoření společného integrovaného dopravního systému. Paralelní vedení tratí i linek M HD umožní sladit intervaly jednotlivých druhů dopravy. Cílem by měl být v celém koridoru Labe fungující dopravně obslužný systém mezi Děčínem a sídlem nového VÚSC – Ústím nad Labem. Obdobně ekonomicky efektívně lze řešit dopravu osob v údolí Jílovského potoka a podél Ploučnice.
Vzorem budiž komplexní dopravní systém "OBERELBE-TARIF", kde spolupracují železnice DB, dopravní podniky v Drážďanech, Pirně, Bad Schandau i autobusoví dopravci a osobní lodní doprava s cílem maximální nabídky pro cestujícího v německé části Euroregionu ELBE/LABE.
Několik zajímavých projektů a studií expertních firem již leží na stole. Nyní bude záležet na jednotlivých dopravcích, zda najdou společnou řeč k vytvoření kvalitního obslužného systému nejen v aglomeraci města Děčína.

Kontaktujte nás

  •  
    Dopravní podnik města Děčína, a.s.
    Děčín VI., Dělnická 106, PSČ 405 29
  •  
    Telefon: +420 412 709 511
    Fax: +420 412 542 309